Košík
0
0,00 Kč
Není pěstování jako pěstování
JAK ZAHRADNIČÍME/PERMAKULTURA
Udržitelný způsob života je trend. Bio, ekologické, farmářské potraviny, nebo ty pocházející z organického zemědělství je často skloňované téma. Bio neznamená automaticky ekologicky vyrobené/vypěstované potraviny, a naopak. Často se díváme na kvalitu potravin a zapomínáme, jak se při tom chováme k půdě, k vodě, jedním slovem k přírodě. Domácí rajče nemusí ihned znamenat, že je nej.
U nás na statku se učíme při pěstování plodin využívat přirozené zákonitosti přírody tak, aby jsme nemuseli používat chemii, necitlivě zasahovat do půdního ekosystému a vodního koloběhu. Přitom se potýkáme s problémy jako jiní pěstitelé, zejména pak se ""škůdci,"" plži, plísněmi a jinými chorobami z říše flóry. Od běžného uspořádání monokulturních záhonu jsme se různými oklikami dostali ke smíšenému zakládání zahrádky, a od tuho už byl jen krůček k permakultuře. Tedy k chápání stavu věcí tak, jak jej vytvořila sama přirozenost. Učíme se věcem jako je vzájemná symbióza, kdy jedna plodina chrání druhou, podporuje v růstu, ba dokonce zlepšuje konečný výsledek, třeba i v chuti plodu. Proto na našich záhonech najdete nejen běžnou zeleninu, ale i bylinky, keře například rybízu či ovocný strom. Rozmanitost pak každou sezónu plánujeme dále rozvíjet, například o začlenění včel, vytvoření podmínek pro ostatní hmyz formou hmyzích hotelů apod.
permakultura ve zkratce
Definice permakultury začaly vznikat v polovině 70.
let minulého století, ovšem vycházejí ze známých principů starých dlouhá
staletí až tisíciletí. Slovo "permakultura" se skládá ze dvou anglických
slov "permanent" a "agriculture" a v jednoduchém překladu tedy
znamená "udržitelné zemědělství". To je v přímé opozici se zemědělstvím
současným, které je z velké části závislé na ropě, těžké mechanizaci a
chemikáliích, kterými je půda sycena. Permakultura se snaží zajišťovat lidské
potřeby dlouhodobě, udržitelně při současné regeneraci ekosystému. Při dodržení
několika základních pravidel, které by se daly souhrnně pojmenovat
"sbírkou selského rozumu" se docílí ekosystému, který nevyžaduje
externí vstupy (elektřina, ropa, průmyslová hnojiva, ...) a je tak schopen
cirkulárního koloběhu tak, jak běžně funguje příroda kolem nás. Permakultura tak může poskytnout soběstačnost a její základy myšlení lze aplikovat i do ostatních oblastí lidského života.
Zakladatelé permakulturního hnutí, Bill Mollison a David Holmgren, ji definovali takto: "Uvědomělá přeměna krajiny napodobující přirozené vztahy a vzorce, která poskytuje dostatek potravy, rostlinného materiálu a energie k uspokojení místních potřeb."